„Má paní, má paní…“

Zasténala jsem a víčka se mi zachvěla. Mírně jsem pootočila hlavu na stranu a nutila se k probuzení.

Jak poklepávání na mou ruku zesilovalo a tikání hodin bylo hlasitější, ta samá síla do mě znovu narazila—

způsobila, že jsem prudce otevřela oči a vymrštila se do sedu. S bolestným zasténáním jsem se chytila za hruď.

Sakra.

Co to sakra bylo—

Moje hruď… nebolela přímo, ale cítila