Pohled Valerie

Ó. Můj. Bože.

Čelist mi prakticky dopadla na zem, jak jsem v šoku a nevěřícně zírala na Zareka a sledovala ho, jak se na ty dva muže pod ním nenuceně kření. Jeho postoj byl tak uvolněný, že by si ho někdo mohl splést s lenochodem. Ale to nebyla ani ta nejšokující část – jistě, to, že seděl na stromě, bylo samo o sobě dost divné, ale co mě skutečně omráčilo, byl fakt, že tu byl celou