Pohled Viktora

Spala klidně.

Hlavu měla opřenou o mou hruď, paže ovinuté kolem mého pasu, jak se ke mně tulila, a na tváři jí pohrával blažený úsměv. Pozoroval jsem ji, rty se mi zvlnily do jemného úsměvu a ruka jí zlehka hladila vlasy. V pokoji bylo ticho, nebyla to však ta prázdnota, kterou jsem cítil po její smrti. Ne, tohle bylo jiné.

Byl to mír. Valeriin pomalý, pravidelný dech naplňoval pros