ROWAN

Před třinácti lety.

„Znovu!“

Hlas mého otce zaduněl, zatímco jsem stál jen v trenýrkách v lese pokrytém sněhem. Kaelovi a mně bylo tehdy teprve dvanáct let, klepali jsme se zimou, ruce jsme měli rozbolavělé a zkrvavené od narážení do stromů.

Kael možná zaváhal až příliš, protože další věc, kterou jsem slyšel, bylo ostré švihnutí otcova opasku, který mu dopadl na záda.

Chladným zimním vzduche