ELARA

PŘED TŘINÁCTI LETY

Byla bouřlivá noc a já nemohla spát, tak jsem popadla svého plyšového vlčka a šla na schody hledat rodiče. Tam, na podestě, jsem uviděla maminku, jak pláče v tatínkově náruči. Sešla jsem o pár schodů níž, posadila se a přitiskla si hračku k hrudi.

„Drahý, mám o ni takový strach,“ říkala maminka tatínkovi. „Čeká ji tak těžká cesta. A slyšels, co říkala Měsíční kněžka? Že na