Kapitola 198: Záleželo by ti na tom?

ELARA

Panebože.

Nebyl to úšklebek. Ani úsměv se zavřenými rty, ale široký, upřímný úsměv odhalující perleťově bílé zuby a vrásky od smíchu, ze kterých se mi podlomila kolena.

Zírala jsem na něj jako idiot, všechen vztek mě kvůli jeho odzbrojujícímu šarmu opustil.

„Nevěděla jsem, že se umíš takhle usmívat,“ zašeptala jsem a jeho zjevná radost pohasla, až úsměv z