ROWAN

Kde to jsem?

Prudce jsem se nadechl a otevřel oči tak široce, jak mi jen tíha, která mi víčka tiskla k sobě, dovolila.

Zvuk mého srdce – ne, bušení – mi naplnil uši, doprovázený chraplavým zvukem, který vydávaly mé plíce při nasávání vzduchu.

Kde to jsem?

Vše, co vidím, je pohybující se bílý strop.

„Slyšíte mě?“ zeptal se nějaký hlas, ale zněl tak vzdáleně.

Uvědomil jsem si, že se nemůžu hýb