„Alfo Vaxene! Luno Kaelene!“

Vaxen i já se zastavíme a otočíme se za tím hlasitým voláním. Ten hlas nepoznávám, ale na druhou stranu, skoro každý je tu pro mě nový.

Tichounce se uchechtnu, když se davem prosmýkne mladý kluk, kterému je asi tak šestnáct, se zářivě zrzavými vlasy a zběsile mává rukama nad hlavou, aby upoutal naši pozornost.

Shromáždění bylo směsicí dobrých věcí, proloženou několika