Pohled Killiana

„Vážně, Killiane. Jsi si jistý, že to chceš dotáhnout do konce?“ zeptala se moje matka snad už po sté ten večer.

Nebyl jsem si jistý, jestli moje nervy vydrží, když tu otázku položí znovu; byl jsem s ní v koncích. Stál jsem před zrcadlem v tmavém obleku šitém na míru a se stříbrnou kravatou, která měla ladit k bílé a stříbrné barvě Cassiiných šatů. Její šaty jsem sice ještě neviděl