Kaelenův pohled

Seděl jsem u stolu a zíral na papíry před sebou, ale slova se mi slévala dohromady. Dopis o stipendiu – jejím stipendiu – tam ležel mezi ostatními jako posměšná připomínka mé chyby. Myslel jsem si, že dělám správnou věc, věřil jsem, že jí dávám příležitost, budoucnost, kterou si zaslouží.

Ale teď, když se prach usadil, jsem konečně pochopil, jak moc jsem to podělal. Měl jsem k tomu