Kaelenův pohled

Ve chvíli, kdy jsem vyšel z kavárny, mi už tep bušil v uších. Nevěděl jsem, co mám čekat, ale tohle teda rozhodně ne. Park byl skoro prázdný, začal se snášet chladný noční vzduch, a přesto tam byl – ležérně se houpal, jako by mu to tu patřilo, jako by měl na mé území plné právo. Killian.

Jeho tmavé oči pobaveně svítily a koutky rtů se mu zvedaly do toho iritujícího úšklebku, když s