Pohled Elory

Prostor mezi námi vyplní Kaelenův smích, sytý a vřelý, a já cítím, jak mi obličej ještě víc rudne.

„Ach, Eloro,“ povzdychne si a stále se tak šíleně usmívá. „Tenhle oheň nedohoří, dokud nebudeme řádně spářeni. To víš, že ano?“

Jeho slova mnou vyšlou novou vlnu žáru a já se kousnu do rtu, marně hledajíc hlas. „Nevím, co mám dělat,“ přiznám a z rozpaků sklopím oči k nohám.

„Podívej se n