Pod troskami starého domu se zachvěla zem, půda zasténala, jako by se probouzela z neklidného spánku. Rozbitý kámen a roztříštěné dřevo se pohnuly, prach stoupal v hustých mračnech. Pak se trosky pomalým, děsivým pohybem rozestoupily, odsunuty stranou neviditelnou silou.

Zpod trosek se vynořila žena – ne, něco, co kdysi bývalo ženou. Její stříbrné vlasy, nyní matné a slepené špínou a zaschlou krví