Pohled Zanea

Večeře s partou byla fajn – dobré jídlo, nenucené rozhovory, smích ozývající se jídelnou. Ale jakmile jsem vyšel do chladného nočního vzduchu a zhluboka se nadechl, něco mě začalo hlodat. Pocit tíhy, který tam dřív nebyl. Zaklonil jsem hlavu, pozoroval hvězdy rozeseté po obloze a snažil se setřást ten neklid, který se mi kroutil v žaludku.

Vždycky jsem byl ten klidný, hlas rozumu, kdy