Pod třpytivým svitem bílého měsíce pronikalo jeho světlo skrz spletené větve a rozlévalo se po balkóně.

V matně osvětleném pokoji se Elara neklidně převalovala, než nakonec upadla do spánku. Její spánek však měl k pokoji daleko.

Na čele se jí vyrazil studený pot a dech se zrychlil. V temnotě se cítila ztracená a nedokázala rozeznat své okolí. Mrazivý vítr jí narážel do kůže a po zádech jí přebíhal