Killian se ustaraně zeptal: „Platí tvé slovo ještě?“

Lyra na něj vrhla provinilý pohled. Neodpověděla.

Pro Killiana se ta krátká odmlka zdála být věčností. Jeho ztrhaná a unavená tvář byla plná osamělosti a jeho hluboké oči byly podlité krví.

Byl příliš zraněný na to, aby si vyslechl její odpověď. Bylo by lepší, kdyby neodpověděla, protože tak by jeho naděje zůstala nedotčená.

Po chvíli jemně odpo