Pohled Elary

Naděje v Luciových očích mě přiměla to vyslovit dřív, než jsem si to stačila rozmyslet.

„Jasně. Někdy můžeme zajít na skleničku.“

Lucius vypadal, že se mu ulevilo, i když si vůbec nevšímal zmatku, který mi vřel v hrudi. Sakra! Neměla jsem souhlasit s ničím, co bych s ním podnikala, bez ohledu na to, jak moc jsem chtěla trávit čas se svým starým přítelem.

V tom byl ten problém – Lucius