Kaelenův pohled

Cítil jsem se jako zvíře v kleci.

Svou celu jsem musel přejít snad tisíckrát. Moje nohy šlapaly stále stejnou cestu dokola, až jsem mohl přísahat, že do betonu vyhloubím dokonalou drážku.

Jak dlouho už to bylo? Den? Dva? Tady dole mi to připadalo jako celá věčnost. Jediným ukazatelem plynoucího času bylo jídlo, které mi nosili k snídani, obědu a večeři. Jídlo, které jsem nejedl.

Ho