*Elora*

Zřícenina útočiště nespala, ne tak docela. Dokonce i v mrtvých hodinách noci pulzovaly její stěny tichým životem – runy temně hučely podél chodeb, neviditelné stráže se přesunovaly ve stínech, a pod tím vším se ozývalo všudypřítomné dunění magie, která se hromadila jako proud pod kamenem.

S tím, že bych očekávala ticho, jsem přestala už před týdny. Vzhůru mě nedržel jen ten zvuk – byl to t