*Kaelen*

Než jsme překročili poslední hřeben do území odpadlíků, šeptanda nás už dostihla.

Nesla se větrem jako kouř – tichá, útržkovitá, polopravdivá. Obchodníci a vyhnanci podél starých stezek siločar mluvili o dívce s ohněm v žilách a bílými plameny v patách. Říkali jí bohyně. Zbraň. Duch. Nikdo nevyslovil její jméno. Ne nahlas. Jako by ji to mohlo přivolat.

Ale já ho nepotřeboval slyšet.

Věděl