*Elora*
Bouře se utišila – ale jen na povrchu. Pod tichem hroutících se zdí akademie vzduch vibroval jako zatajený dech. Jako by celý svět čekal, až něco praskne.
Chodbami vnitřní klenby jsme postupovali s tichou naléhavostí, Slo nás vedla spíše instinktem než zrakem. Její plamen plápolal způsobem, jaký jsem nikdy předtím neviděla – tence a chvějivě, jako nit, za kterou někdo příliš silně tahá.
Hl