*Elora*

Zrcadlo mi připadalo těžší, než by mělo být. Bylo dost malé na to, aby se mi vešlo do dlaně, nebylo větší než čepel dýky, ale pulzovalo tíhou, kterou jsem si nedokázala vysvětlit. Jeho rám byl z vyřezávaného obsidiánu, rytý runami, které v prchavém světle jeskyně slabě planuly a byly protkány žilkami měsíčního kamene jako cévy pod bledou kůží. Povrch nebyl ze skla – ne tak docela. Mihotal