*Elora*

„Kde jsi proboha byl, Rowane?“

Můj hlas prořízl vzduch ostřeji, než jsem zamýšlela, ale chodba byla ještě před chvílí prázdná a v další vteřině se v ní objevil on, vrávorající jako muž vytažený z druhé strany něčeho cizího. Košili měl u límce roztrženou, oči nesoustředěné, vlasy mokré potem, jako by proběhl ohněm a ani o tom nevěděl.

Zamrkal na mě.

Jednou. Dvakrát.

Pak se podíval na své vl