*Elora*

Zvuk kroků ke mně dolehl dřív, než se objevila postava. Už jsem věděla, že je to on. Rowan měl ve zvyku zaplňovat prostor tichem a vléci svůj zármutek za sebou, jako by ho měl přikovaný k žebrům.

Seděla jsem v tlumené záři poslední svíčky ve věži; plamen bojoval s půlnočním průvanem. Ostatní spali, nebo to aspoň předstírali. Já ne. On taky ne.

Vkročil do kruhu světla, stíny mu ostře řezaly