*Kaelen*

Dům už nepáchl oparem.

Voněl bylinkami ze zahrady, kterou Elora vysázela, čerstvě pečeným chlebem v dolních pecích a mokrým kamenem po nočním dešti. Kdybych zavřel oči, málem bych zapomněl, že se zdi této Aethelské bašty kdysi chvěly křikem, že jejími chodbami tekla krev a že jsme tehdy téměř prosili svět, aby ještě naposledy vydržel pohromadě.

Teď držel.

Teď vzkvétal.

A my s ním.

Stál js