Klára to řekla záměrně dvojsmyslně. Kdyby šlo o jakoukoli jinou ženu, Elara by si to určitě vyložila špatně. Protože však šlo o Siennu, věřila, že spolu probírají pouze pracovní záležitosti.

Elara se usmála a řekla: „Slečna Whitakerová je také má přítelkyně. Navíc, protože Whitakerovi a Kingsleyovi spolupracují na projektu, je tu jen kvůli obchodu. Vy jako sekretářka místo vyvracení fám ty pomluvy spíš šíříte. Chcete dostat výpověď?“

Šokovaná Klára rychle vysvětlovala: „Paní Kingsleyová, tak jsem to nemyslela...“

„Dobrá, vraťte se k práci. Už nechci takové řeči slyšet, rozumíme si?“

„Ano,“ zamumlala Klára a rychle zmizela.

Elara zaklepala na dveře a zavolala: „Miláčku, to jsem já.“

Alaricův hlas se ozval až po půl minutě. „Dále.“

Když Elara vstoupila, uviděla Siennu a Alarica, jak intenzivně hovoří o práci. Proto se posadila na pohovku stranou a čekala, až jejich diskuse skončí.

Teprve po půl hodině jejich rozhovor skončil. Sienna vstala a usmála se na Elaru. „Už jsi tady, Elaro.“

Sienna byla klasickým příkladem moderní pracující ženy s nezávislou povahou a myšlením. Navíc byla i finančně nezávislá. Vzhledem k její štíhlé postavě, hezké tváři a bohatému rodinnému zázemí nebylo divu, že se po firmě šířily ony pomluvy.

Elara k ní přistoupila a přátelsky ji objala. Usmála se a zeptala se: „Už je to měsíc, co jsme se neviděly, Sienno. Stýskalo se ti?“

Sienna jí objetí oplatila a odpověděla: „Jsem ráda, že jsi zpátky. Mám v kanceláři ještě práci, tak se věnuj panu Kingsleymu. Příště zajdeme na jídlo společně.“

Elara se ji pokusila zdržet. „Zůstaň tu a najez se s námi.“

Sienna posbírala zprávy rozházené po stole a usmála se. „To je v pořádku. Musím toho ještě hodně vyřídit. O víkendu půjdeme nakupovat! Je to věčnost, co jsme si někam vyrazily. Už půjdu a vy dva můžete pokračovat v rande.“

Poté, co Sienna odešla, Alaric na Elaru pokynul a řekl: „Sedni si sem!“

Elara přistoupila, políbila ho na rty a posadila se vedle něj.

„Stýskalo se mi, miláčku,“ řekla sladce.

Alaric se na ni podíval, vytáhl stoh dokumentů a položil ho před ni. Nebylo to nic jiného než listina o převodu nemovitosti.

Elara neznatelně vzdychla. Bála se, že Alaric vytáhne rozvodovou smlouvu přímo před Siennou. I když věděla, že její smluvní manželství s Alaricem jednou skončí, nechtěla být poražena před Siennou, protože by se cítila méněcenná.

Elara vzala listinu o převodu nemovitosti a zběžně ji prošla. Alaric na ni převedl dvě vily na venkově a byt v centru města. Věděla, že ty dvě vily mají hodnotu nejméně sto milionů, zatímco byt v centru stál kolem čtyř milionů. Jinými slovy, jen díky převodu těchto nemovitostí se z ní stane multimilionářka.

Ačkoli ji Alaric nemiloval, při dělení majetku byl štědrý.