Vivienne se cítila v rozporu. Julianova slova se jí zaryla do srdce jako železný střep. Nikdy neviděla nikoho tak bezcitného, jako byl on. Když byl přijat do nemocnice, starala se o něj. Ani jeho matka nebyla tak pečlivá jako ona. Přesto ji ten muž krutě odmítl přímo před její sokyní v lásce.

Byla to smůla, že se zamilovala do někoho tak nelítostného.

Viviennin chraplavý hlas se ozval: „Juliane, c