Harper

Cesta k Declanovu křídlu se zdála delší, než by měla být, a každý krok mi drásal nervy. Boty mi tiše šustily o kámen a chlad tu působil ostřeji, vítr se zařezával mezi budovy jako nůž. Nebo jsem to možná byla jen já, kdo zpětně zpochybňoval každé rozhodnutí, které mě dovedlo až sem.

Řekla jsem mu, že ho nepotřebuji. Že nechci, aby se kolem mě vznášel jako nějaký stín, kterého se nemůžu zbav