Harper

Gavinovy oči se zúžily. „Zase chodíme v kruzích.“

Declan polohlasně zaklel. „Nezabili jsme náhodou právě tu věc, co tohle dělá?“

Gavin se ohlédl na mě a pak na les před námi. „Očividně ne.“

Vzduch byl zase jiný – hustší. Dotkla jsem se přívěsku přes košili. Byl teď studený, ale pod mými prsty jednou zapulzoval, slabě jako tlukot srdce.

„Dneska se odtud nedostaneme,“ řekl nakonec Gavin. Jeho