Harper

Po snídani nás Fiona nenechala odejít s prázdnou. Pohybovala se s tichým soustředěním a balila nám do batohů jídlo a vodu, jako by to dělala už tisíckrát. Dost na pár dní, řekla. Pro jistotu.

Poděkovali jsme jí – oba dva, několikrát. Nepřipadalo nám to jako dost, ale bylo to všechno, co jsme měli. Pak jsme ještě chvíli mluvili, nic dramatického, jen taková ta slova, která lidé používají, kd