Harper

Dívala jsem se upřeně před sebe, když se autobus s cuknutím rozjel od akademie a pneumatiky tiše křupaly na zmrzlém štěrku. Teplo uvnitř mi pomalu začalo pronikat do prstů, ale sevření na hrudi nepovolovalo.

Venku kolem nás klouzal kampus v bledých odstínech bílé a šedého kamene, známé tvary se až příliš rychle rozplývaly v dálce.

V autobuse nebylo ticho – to ne. Prostor naplňovaly tlumené