Harper

Dívala jsem se od Daneho zpět na pokoj – ty známé stěny, známé postele, měkká záře lampičky na nočním stolku mé spolubydlící. Všechno vypadalo přesně stejně jako to ráno, kdy jsme odjížděli na lyžařský výlet. Její deka byla pořád napůl shozená z matrace, její boty pohozené pod okrajem postele, tak jak je tam vždycky nechávala.

Sevřelo se mi hrdlo.

Vědí, že jsem zmizela?

A pokud to vědí... m