Harper

Uběhly asi dvě hodiny.

Dvě hodiny ticha, které působilo, jako by mohlo udusit celou planetu.

Dvě hodiny předstírání, že ten druhý neexistuje.

Dvě hodiny přehrávání všeho v hlavě, dokud každá myšlenka nezačala kousat.

V určitém okamžiku jsem na něj navzdory vší své paličatosti pohlédla.

Jen na vteřinu.

Jen kratičký pohled.

Nespal.

Ani náhodou.

Měl otevřené oči a zíral přímo před sebe, čelist