Declan

Cesta se přede mnou táhla do nekonečna, temná a tichá tím dusivým způsobem, jaký mívají jen místa daleko za městem, kde se i zvuk motoru zdál příliš hlasitý, příliš ostrý oproti všemu ostatnímu. Ruce mi pevně spočívaly na volantu, přestože moje mysl měla k prázdnému klidu daleko.

Celinina slova mi stále vězela kdesi v koutku hlavy, jejich útržky se mi bez dovolení přehrávaly pořád dokola, a