Declan

Nepřestával jsem zírat na Magnusův telefon, i když obrazovka potemněla, a téměř jsem čekal, že se ty fotografie nějak změní, pokud se na ně budu dívat dostatečně dlouho.

Nezměnily.

S unaveným povzdechem jsem se opřel na židli a přejel si rukou po tváři.

„Takže...“

Magnus zamkl telefon, než si ho zasunul zpátky do kapsy.

„Co myslíš?“

„Myslím, že už jsme promarnili dost času.“

Vteřinu si mě p