Harper

„Harpenyo, vstávej.“

Zasténala jsem a přitáhla si přikrývku hlouběji přes hlavu v naději, že když budu matku dostatečně dlouho ignorovat, nakonec dojde k závěru, že ať už měla k mému vytahování z postele jakýkoli důvod, může to počkat na rozumnější hodinu.

„To nebyla otázka.“

„Ale měla by.“

Její smích zazněl od postele, hřejivý a důvěrně známý, a o vteřinu později zachytila okraj přikrývky