Declan

Šest měsíců.

Sto osmdesát dva dní od chvíle, kdy jsem ji viděl naposledy, a sto osmdesát dva dní od chvíle, kdy jsem ji naposledy políbil, slyšel její smích, nebo dokonce měl to privilegium poslouchat, jak mi nadává do kreténů, kdykoli se mi podařilo ji naštvat, což se – popravdě řečeno – stalo jednou z věcí, které mi chyběly nejvíc.

Chyběla mi tak kurva moc, že po šesti měsících ta bolest