~ELARA~

Kaelen mě bere za ruku a upřeně se na mě dívá. „Nemusíš tam chodit, jestli na to nejsi připravená. Můžu tě vzít někam daleko, dokud se nebudeš cítit na to, jim čelit.“

Ta představa je lákavá, ale vím, že nemůžeme utíkat věčně. Dříve nebo později se jim budeme muset postavit. Tak proč to neudělat hned? Chápala jsem, že to nebude žádná procházka růžovým sadem, ale byla jsem odhodlaná dát věc