~ELEANOR~

Ze zoufalství jsem vykřikla a mrštila svou botou na podpatku proti těm obrovským skleněným dveřím přede mnou. Náraz se rozlehl vzduchem a s ohlušujícím třeskotem se sklo roztříštilo na stovky třpytivých střípků, které se snesly k zemi jako drobné hvězdy.

Nemůžu uvěřit, že se mi tohle opravdu děje.

V té chvíli chaosu se přese mě přehnala směsice emocí. Vždycky jsem věděla, že můj syn chov