~ELARA~

„Na nějaký čas pauzu?“ zašeptám a usilovně se snažím zůstat v klidu, i když se mi hlas mírně chvěje. „Pauzu? Jakože rozchod?“ Sklopím zrak ke svým třesoucím se rukám, nejistota v mém hlase prozrazuje mou snahu vypadat vyrovnaně.

Zatne čelist a upřeně se mi zadívá do očí, v jeho výrazu je znát napětí. „Myslím, že to tak bude nejlepší, Elaro. Pořád jsem pod tím prokletím, které mi brání být