~ARIC~

Polibek se mě držel jako část mě samého, které jsem se nedokázal zbavit. Přetrvával na mém jazyku, ve vzduchu, který jsem dýchal, sladké mučení, jež odmítalo pominout.

Každý nádech mi vracel vzpomínku na její rty – měkké, sladké, s příchutí něčeho zakázaného.

Sienna.

Její jméno se mi v mysli rozléhalo jako kletba.

Přesto tam nebylo žádné pouto druhů. Žádné nutkání z hlubin mé vlčí duše, nic