~SIENNA~

„Nemohl jsem spát,“ říká mi tiše, ale očima těká po rozích mého pokoje, jako by hledal rozumnou omluvu pro svou nečekanou přítomnost.

Měsíční svit vrhá na jeho rysy stříbřitou záři a zvýrazňuje napětí v jeho čelistech.

Teď už má být zpátky ve svém vlastním hradě, daleko odsud, a přesto tu stojí, těsně u mé postele.

„Nemohl jsi spát?“ opakuji a v mém hlase je znát zmatek, zatímco se na pos