Prásk!

Po ohlušující ráně mladíkův obličej popelavě zbledl a on se začal rychle stahovat, přičemž nohama vyryl do země hluboké rýhy.

Ruce se mu nekontrolovaně třásly a v očích mu plály záblesky nesmírného děsu. Romanu Morettimu stačila jediná rána, aby mladíkův obranný štít téměř roztříštil!

Mladík lapal po dechu: „Romane Moretti, uznávám tvou sílu! Já—"

Roman Moretti ho přerušil netrpělivým zaječ