Jakmile Silvano usměrnil svou vnitřní energii, obývacím pokojem se prohnal prudký vítr.

Julian hbitým otočením dlaně vyslal zlatý paprsek světla, který Silvana přikoval na místě. S tělem zcela znehybněným zlatým paprskem Silvanova aura v mžiku beze stopy zmizela.

Tlak paprsku byl tak drtivý, jako by ho lisovala dvě auta.

Silvano zaťal zuby a ze všech sil se snažil vzdorovat, netrvalo však dlouho a