Kapitola 35 35- Nenech ho, aby tě takhle ukládal do postele

**LARA**

Když se probudím, je tma. Ne úplná TMA, ale rozhodně není denní světlo. Tiše zasténám a posadím se, mžourajíc k oknu. Je ráno… technicky vzato. Obloha se teprve začíná měnit, vkrádá se tam ta slabá předúsvitová modř, než se slunce skutečně odhodlá vyjít. Na to, abych byla při vědomí, je rozhodně příliš brzy. Což, předpokládám, dá