**LARA**

„Skvělé, tak já tě nechám, ať si užiješ večer. Jsem si jistá, že Cillian tu bude každou chvíli, aby si tě vyzvedl,“ dobírá si mě Lydia a s vědoucním výrazem se opře v křesle. Okamžitě mi do tváří nahrne horkost.

„Abych byla upřímná, docela mě překvapuje, že už tu není,“ přiznám a pohrávám si s lemem sukně. Nahlas to zní hůř. Jako bych čekala, že se objeví na povel. Lydiinu šibalský úsměv