Kapitola 132 – Nikdy nepředstírejte, že ten dotek nic neznamenal

**LARA**

Vydám zasténání, jak se přinutím vstát, každý pohyb je pomalý a nekoordinovaný, tělo mi protestuje, jako bych právě uběhla maraton, a ne se jen sotva dobelhala přes místnost. S pomocí zdi se posouvám vpřed, jeden roztřesený krok za druhým, až se konečně dostanu do koupelny a pak se prudce zastavím. Jednou zamrkám. Dvakrát. T