Voní to jako jahody.

Ne nijak přehnaně, ne jako by někdo vylil na svíčku flašku s umělým extraktem a pak ji zapálil. Voní to... opravdově. Štiplavě, hřejivě. S podtónem přepáleného cukru a máslové vanilky. Jednou mrknu. Pak podruhé.

A je to tam.

Na dlouhém černém mramorovém stole v jídelně, obklopen ohromeným publikem vysoce postavených Lykanů, kteří se dezertu pravděpodobně nedotkli už roky, leží