Zander

„Počkejte! To je omyl!“ slyšel jsem v pozadí hlasy.

Sakra, viděl jsem rudě. Abych byl upřímný, viděl jsem zeleně.

Hroznou, zelenou žárlivost. Nic takového jsem v životě nepocítil. Voněla po tom člověku, který jí říkal Kinsley, jako by si byli blízcí... dokonce i můj vlk šílel.

„Alfo, prosím, je to jen člověk!“ naléhali.

„Zandere, u Bohyně!“ vykřikla moje družka a tím mě přivedla k rozumu.

N