Julian se zamračil a oslovil ji jménem: „Celio.“

Celia ho přerušila, pohlédla mu přímo do očí a zcela vážně pronesla: „Juliane, znám tě lépe, než si myslíš.“

„K Lyře ani ke mně teď necítíš vůbec nic. Snažíš se nás přijmout. A to už je samo o sobě dost. Nebuď tak netrpělivý. Půjdeme na to krok za krokem.“

I Julian se usilovně snažil přijmout ji i Lyru.

Ale bylo více než jasné, že výsledky tomu příl